Cent Eur J Nurs Midw 2013, 4(2):583-588

Subjektivní pohoda a kvalita života související se zdravím - vztah obou konstruktů u pacientů s bronchiálním astmatem

Patrice Popelková1,*, Elena Gurková2,3
1 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
2 Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove
3 Wydział Nauk o Zdrowiu, Akademia Techniczno-Humanistyczna w Bielsku-Białej

Cíl: Cílem našeho příspěvku bylo zjistit vztah mezi konstrukty kvality života související se zdravím Health Related Quality of Life, používaný ve standardní zkratce HRQoL a subjektivní pohody Subjective well-being, používaný ve standardně zavedené zkratce SWB, u pacientů s chronickým onemocněním, konkrétně bronchiálním astmatem. Zaměřujeme se na diskriminační validitu obou konstruktů.

Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 316 pacientů, kteří byli vyšetřeni na plicní amb ulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. HRQoL byla hodnocena prostřednictvím zkrácené verze Dotazníku kvality života astmatiků (Mini Asthma Quality of Life Questionnaire, Mini AQLQ), SWB prostřednictvím Indexu osobní pohody ( Personal Wellbeing Index, PWI). Ke zjištění závislosti mezi vybranými proměnnými byl použit Pearsonův korelační koeficient a lineární regresní analýza. Diskriminační validitu jsme zkoumali prostřednictvím zkoumání rozdílů v HRQoL a SWB z hlediska vybraných klinických proměnných. Rozdíly v HRQoL a SWB byly zjišťovány vícefaktorovou analýzou rozptylu ( ANOVA).

Výsledky: Korelace mezi HRQoL (operacionalizované prostřednictvím Mini AQLQ) a SWB (operacionalizované prostřednictvím PWI) jsou pozitivní a středně silné. Percepce kontroly astmatu byla identifikovaná jako signifikantní prediktor obou konstruktů, avšak vytvářela vyšší míru variability v rámci HRQoL.

Závěr: SWB a HRQoL představují související, avšak odlišné konstrukty. Výsledky podporují chápání HRQoL jako konstruktu založeném na větší míře klinických proměnných než je tomu u SWB.

Klíčová slova: kvalita života související se zdravím, pacient, chronické onemocnění, subjektivní pohoda, bronchiální astma

Zveřejněno: 30. září 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Popelková P, Gurková E. Subjektivní pohoda a kvalita života související se zdravím - vztah obou konstruktů u pacientů s bronchiálním astmatem. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2013;4(2):583-588.
Stáhnout citaci

Reference

  1. BRADLEY, C. Feedback on the FDA's February 2006 draft guidance on patient reported outcome (PRO) measures from a developer of PRO measures. Health and Quality of Life Outcomes. [online]. 2006. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: <http://www.hqlo.com/content/4/1/78>. Přejít k původnímu zdroji...
  2. CUMMINS, R., LAU, A. Using health and subjective wellbeing for quality of life measurement: a review. In BAULD, L., CLARKE, K., MALTBY, T. (eds). Social Policy Review 18. Analysis and debate in social policy. Harlow, England: Policy Press, 2006, s. 165-192. Přejít k původnímu zdroji...
  3. DIENER, E. Subjective well-being. Psychological Bulletin. 1984, 95(3), 542-575. Přejít k původnímu zdroji...
  4. DIENER, E. Guidelines for national indicators of subjective well-being and ill-being. Journal of Happiness Studies. 2006, 7(4), 397-404. Přejít k původnímu zdroji...
  5. ENGEL, L. Chronic illness and subjective well-being. Proceedings of the 9th Australian Conference on Quality of Life. [online]. 2007. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.deakin.edu.au/research/acqol/conferences/abstracts-papers/2007/index.php>.
  6. FERRANS, C. E. Definitions and conceptual models of quality of life. In LIPSCOMB, J., GOTAY, C. C., SNYDER, C. (eds). Outcomes Assessment in Cancer. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. s. 14-30. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Global Initiative for Asthma (GINA). Global Strategy for Asthma Management and Prevention. [online]. 2011. [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: <http://www.ginasthma.org>.
  8. INTERNATIONAL WELLBEING GROUP. Personal wellbeing index-adult. Manual. 4th ed. The Australian Centre on Quality of Life. [online]. 2006. [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: <http://www.deakin.edu.au/research/acqol/instruments/wellbeing_index.htm>.
  9. JUNIPER, E. F. et al. Development and validation of the Mini Asthma Quality of Life Questionnaire. European Respiratory Journal. 1999, 14(1), 32-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. JUNIPER, E. F. Using humanistic health outcomes data in asthma. Pharmacoeconomics. 2001,19(Suppl 2),13-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. MICHALOS, A. C. et al. Health and other aspects of the quality of life of older people. Social Indicators Research. 2001, 54(3), 239-274. Přejít k původnímu zdroji...
  12. MICHALOS, A. C. Social indicators research and healthrelated quality of life research. Social Indicators Research. 2004, 65(1), 27-72. Přejít k původnímu zdroji...
  13. PADILLA, G. V., GRANT, M. M., FERRELL, B. Nursing research into quality of life. Quality of Life Research. 1992, 1(5), 341-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. SMITH, K. W., AVIS, N. E., ASSNANN, S. F. Distinguishing between quality of life and health status in quality of life research: a meta-analysis. Quality of Life Research. 1999, 8(5), 447-459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. ŠOLCOVÁ, I., KEBZA, V. Kvalita života v psychologii: Osobní pohoda (well-being), její determinanty a prediktory. In HNILICOVÁ, H. (eds). Kvalita života: sborník příspěvků z konference, konané dne 25. 10. 2004 v Třeboni. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. s. 21-32.
  16. WARE, J., SHERBOURNE, C. D. The MOS 36-item shortform health survey (SF-36). I. Conceptual framework and item selection. Medical Care. 1992, 30(6), 473- 483. Přejít k původnímu zdroji...
  17. WATKINS, K., CONNELL, C. M. Measurement of healthrelated QOL in diabetes mellitus. Pharmacoeconomics. 2004, 22(17), 1109-1126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.