Cent Eur J Nurs Midw 2012, 3(1):340-347

Stres v práci sestry v anestéziologickej a intenzívnej starostlivosti

Mária Sováriová Soósová1,*, Anna Varadyová2
1 Ústav ošetrovateľstva, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Slovensko
2 Oddelenie anestéziológie a intenzívnej medicíny, Vranovská nemocnica n. o., Vranov nad Topľou, Slovensko

Cieľ: Cieľom práce bolo posúdenie výskytu stresu, stresujúcich situácií, stratégií zvlád ania stresu a prediktorov stresu u sestier pracujúcich na oddeleniach anestéziológie a intenzívnej medicíny (OAIM).

Metodika: V rámci štúdie bol emitovaný štandardizovaný dotazník - Inventár copingových stratégií a dotazník vlastnej konštrukcie zameraný na posúdenie stresu a stresujúcich situácií. Pri spracovaní údajov boli použité deskriptívne štatistické metódy a lineárna regresná analýza. Výsledky boli spracované na hladine štatistickej významnosti α ≤ 0,05.

Výsledky: Prieskumu sa zúčastnilo 42 sestier z východoslovenského regiónu s pracovným zaradením na OAIM, ktorých priemerný vek bol prepočítaný na 35,6 roka a priemernou dĺžkou praxe na OAIM 11,5 rokov. V sledovanom súbore bol zaznamenaný iba zriedkavý výskyt stresu, pričom relevantné hodnoty stresu boli zistené najmä vo fyzickej a emocionálnej oblasti. Najviac vyskytujúcimi sa ochoreniami u tejto skupiny sestier boli bolesti chrbtice, migrény, vysoký krvný tlak a poruchy menštruačného cyklu. Najviac stresujúco na se stry pôsobili: pracovná záťaž, najmä nedostatok personálu, smrť a umieranie pacienta a pracovné prostredie (hlavne neadekvátne vybavenie). Sestry v stresových situáciách využívali viac príklonové - aktívne stratégie zvládania stresu - riešenie problému, sociálnu oporu a kognitívnu reštrukturalizáciu. Pracovná záťaž a využívanie pasívnych copingových stratégií sa ukázali ako signifikantné prediktory stresu. Tieto premenné vysvetľovali 30 % variability stresu u sestier pracujúcich na OAIM.

Záver: Z prieskumu vyplýva, že jedným z optimálnych spôsobov, ako redukovať stres sestier je zabezpečenie adekvátneho personálneho obsadenia. Vhodným postupom sa javia aj tréningy zamerané na manažment a zvládanie stresu na individuálnej úrovni.

Klíčová slova: stres, sestry, anestéziologická a intenzívna starostlivosť, príčiny stresu, reakcie na stres, zvládanie stresu

Zveřejněno: 30. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sováriová Soósová M, Varadyová A. Stres v práci sestry v anestéziologickej a intenzívnej starostlivosti. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2012;3(1):340-347.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. BURGES, L., IRVINE, F., WALLYMAHMED, A. Personality, stress and coping in intensive care nurses: a descriptive exploratory study. Nursing in Critical Care. 2010, 15(3), 129-140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. BALOGOVÁ, E. Stres v práci sestier na oddeleniach anestézie a intenzívnej medicíny. Revue ošetrovateľstva, sociálnej práce a laboratórnych metodík. 2009, 15(2), 63-67.
    3. BÁRTLOVÁ, S., TREŠLOVÁ, M. Jak nahlížejí sestry na pracovní vztahy s lékaři. Kontakt. 2010, 12(1), 7-19. Přejít k původnímu zdroji...
    4. CAMERINO, D. et al. Work-related factors and violence among nursing staff in the European NEXT study: A longitudinal cohort study. International Journal of Nursing Studies. 2008, 45(1), 35-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. CANON GARCIA, F. J., RODRIGUEZ FRANCO, L., GARCIA MARTINEZ, J. Spanish version of the Coping Strategies Inventory. Actas Esp Psiquiatr [online]. 2007. [cit. 2010-09-01]. Dostupné z: <http://personal.us.es/fjcano/drupal/files/AEDP%2007%20(e ng).pdf>.
    6. DIMUNOVÁ, L., KALÁTOVÁ, D. Výskyt syndrómu vyhorenia u sestier pracujúcich na oddeleniach intenzívnej starostlivosti. Zdravotnictví a sociální práce. 2010, 5(3-4), 36-39.
    7. HEIJDEN, E., KUEMMERLING, A. et al. Social work environment and nurses' commitment. In HASSELHORN, H.-M., TACKENBERG, P., MÜLLER, B. H. (eds.). Working conditions and intent to leave the profession among nursing staff in Europe. Nurses erlier exit study (NEXT). Wuppertal: University of Wuppertal, 2003, p. 46 -52.
    8. CHIPAS, A., MCKENNA, D. Stress and burnout in nurse anesthesia. AANA Journal. 2011, 79(2), 122-128. Přejít na PubMed...
    9. JENNINGS, B. M. Work Stress and Burnout Among Nurses: Role of the Work Environment and Working Conditions In HUGHES. R. G. (Ed.): Patient Safety and Quality: An Evidence-Based Handbook for Nurses: Vol. 1, Rockville: Agency for Healthcare Research and Quality U.S. Department of Health and Human Services [online]. 2008. [cit. 2011-0111]. Dostupné z: <http://www.ahrq.gov/qual/nurseshdbk/nurseshdbk.pdf>.
    10. KANE, P. Stress causing psychosomatic illness among nurses. Indian Journal of Occupational and Environmental Medicine. 2009, 13(1), 28-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 279 s.
    12. LAAL, M., ALIRAMAIE, N. Nursing and coping with stress. International Journal of Collaborative Research on Internal Medicine & Public Health. 2010, 2(5), 168-181.
    13. LAMBERT, V. A., LAMBERT. C. E. Nurses´ workplace stressors and coping strategies. Indian Journal of Palliative Care. [online]. 2008. [cit. 2011-01-10]. Dostupné z: <http//www.jpalliativecare.com/text.asp?2008/14/1/38/41934 >. Přejít k původnímu zdroji...
    14. LAZARUS, R. S., FOLKMAN. S. Stress, appraisal and coping. 1. ed. New York: Springer Publishing Company, Inc., 1984. 445 s.
    15. McVICAR, A. Workplace stress in nursing: a literature review. Journal of Advanced Nursing. 2003, 44(6), 633-642. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. MURRAY, R. Working well initiative. Managing your stress. A guide for nurses. London: Royal College of Nursing [online]. 2005. [cit. 2010-01-11].
    17. RADKIEWICZ, P. et al. Affectivity as individual factor influencing the intent to leave the nursing profession. In HASSELHORN, H.-M., TACKENBERG, P., MÜLLER, B. H. (eds.). Working conditions and intent to leave the profession among nursing staff in Europe. Nurses erlier exit study (NEXT). Wuppertal: University of Wuppertal, 2003. p. 64-69.
    18. SEAGO, J. A. Professional communication In HUGHES. R. G. (ed.). Patient Safety and Quality: An Evidence-based handbook for nurses: Vol. 1, Rockville: Agency for Healthcare Research and Quality U.S. Department of Health and Human Services [online]. 2008. [cit. 2011-01-11]. Dostupné z: <http://www.ahrq.gov/qual/nurseshdbk/nurseshdbk.pdf>.
    19. SIMON, M., HASSELHORN, H.-M. ET AL. Work-family interference in the European nursing profession. In HASSELHORN, H.-M., TACKENBERG, P., MÜLLER, B. H. (eds.). Working conditions and intent to leave the profession among nursing staff in Europe. Nurses erlier exit study (NEXT). Wuppertal: University of Wuppertal, 2003. p. 76-81.
    20. SUCHANOVÁ, R., TIRPÁKOVÁ, L. Syndróm vyhorenia a jeho výskyt u sestier. In ŠRAMKA, M., BÉREŠOVÁ, A. Komplexná starostlivosť o človeka v hraničných situáciách. Prešov: Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce b. P. P. Gojdiča v Prešove, Gréckokatolícka teologická fakulta PU v Prešove, Lekárska fakulta UPJŠ v Košiciach, 2005. s. 208211.
    21. SUŠINKOVÁ, J. Miera záťaže sestier pri uspokojovaní potrieb pacientov v paliatívnej starostlivosti. In Zborník - II. Celoslovenská konferencia geriatrických sestier. Košice: Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek, 2010. 34, s. 1-8.
    22. SUŠINKOVÁ, J., BÉREŠOVÁ, A. Synrdróm vyhorenia - dôsledok zvyšujúcej sa záťaže sestier. In MATIŠÁKOVÁ, I., KRÁL, L., POLIAKOVÁ, N., GRABCZAK, P. (eds.). Ošetrovateľstvo - pohyb - zdravie. Zborník vedeckých prác. Trenčín: Fakulta zdravotníctva TnUAD, 2011. s. 184-193.
    23. ŠKODOVÁ, Z., BÁNOVČÍNOVÁ, Ľ. Osobnostné prediktory syndrómu vyhorenia u študentov pomáhajúcich profesií. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2011, 2(4), 288-294.
    24. TOBIN D. L. et al. The hierarcial factor structure of Coping Strategy Inventory. In CANON GARCIA, F. J., <http://www.rcn.org.uk/__data/assets/pdf_file/0008/78515/00
    25. RODRIGUEZ FRANCO, L., GARCIA MARTINEZ, J. 1484.pdf>. ONDRIOVÁ, I., KAŠČÁKOVÁ, M. Riziká psychickej a fyzickej záťaže sestier pracujúcich s kriticky chorými. In ŠANTA, M., RYBÁROVÁ, Ľ., DERŇÁROVÁ, Ľ. (eds.). MOLISA 5 - Medicínsko-ošetrovateľské listy Šariša. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníctva, 2008. s. 153-154.
    26. Spanish version of the Coping Strategies Inventory. Actas Esp Psiquiatr [online]. 2007. [cit. 2010-09-01] Dostupné z: <http://personal.us.es/fjcano/drupal/files/AEDP%2007%20(e ng).pdf>.
    27. Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek. [online]. 2011. [cit. 2011-01-10]. Dostupné z: <www.sksapa.sk>

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah