Cent Eur J Nurs Midw 2012, 3(1):326-334

Psychická záťaž a depresívna symptomatológia u sestier

Elena Gurková1,*, Slávka Macejková2
1 Ústav ošetrovateľstva, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovensko
2 GEDEON RICHTER Slovakia s.r.o., Bratislava, Slovenská republika

Cieľ: Práca má design prierezovej, deskriptívnej štúdie, ktorej cieľom bolo zhodnotiť, aký je vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier.

Metodika: Vzorku respondentov tvorilo 78 sestier pracujúcich v NsP v Levoči a Spišskej Novej Vsi. Na meranie psychickej záťaže bol použitý Meisterov dotazník neuropsychickej záťaže, na meranie výskytu depresie skríningový nástroj Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9) a na meranie subjektívnej pohody Personal Well-Being Index (PWI) pre zdravú dospelú populáciu.

Výsledky: Bol potvrdený významný vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Vyššia frekvencia výskytu depresívnej symptomatológie sa u nich spájala s vyššou psychickou záťažou a nižšou subjektívnou pohodou. Významným a zároveň alarmujúcim zistením bolo, že len 28 % sestier uvádzalo nevýznamnú depresívnu symptomatológiu. Až u 50 % sestier bola podľa PHQ 9 prítomná ľahká depresia. Štatisticky významné korelácie boli identifikované medzi všetkými tromi faktormi Meisterovho dotazníka, ako aj jeho hrubým skóre a PHQ 9. Najsilnejšie korelácie boli medzi Faktorom I (preťaženie) a PHQ 9.

Záver: Výsledky poukazujú na skutočnosť, že práve aspekty pracovného preťaženia (časová tieseň, problémy a konflikty, vysoká zodpovednosť) môžu u sestier viesť ku častejšiemu prežívaniu jednotlivých symptómov depresie (predovšetkým k únave a zníženému záujmu). V ďalšom výskume navrhujeme sa zamerať na sledovanie vzťahu troch premenných: depresia, burnout a psychická záťaž sestier.

Klíčová slova: depresia, psychická záťaž, subjektívna pohoda, sestra

Zveřejněno: 30. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Gurková E, Macejková S. Psychická záťaž a depresívna symptomatológia u sestier. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2012;3(1):326-334.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. BABA, V. V., GALPERIN, B. L., LITUCHY, T. R. Occupational mental health: a study of work-related depression among nurses in the Caribbean. International Journal of Nursing Studies. 1999, 36(2), 163-169. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. BUBELOVÁ, L. Zátěž a spokojenost v profesi všeobecné sestry. (diplomová práca) Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, 2009. 96 s.
    3. BUCHANCOVÁ, J. et al. Pracovné lekárstvo a toxikológia. 1. vyd. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2003. 1019 s.
    4. CUMMINS, R. A. et al. Development a national index of subjective wellbeing: The Australian Unity Wellbeing Index. Social Indicators Research. 2003, 64(2), 159-190. Přejít k původnímu zdroji...
    5. DŽUKA, J., DALBERT, C. Vývoj a overenie validity škál emocionálnej habituálnej subjektívnej pohody (SEHP). Československá psychologie. 2002, 46(3), 234-250.
    6. FOUNTOULAKIS, K. N., KAPRINIS, S., KAPRINIS, G. The relationship between job stress, burnout and clinical depression. Journal of Affective Disorders. 2002, 75(3), 209221. Přejít k původnímu zdroji...
    7. GLASS, D. C., McKNIGHT, J. D., VADIMARSDOTTIR, H. Depression, Burnout, and Perceptions of Control in Hospital Nurses. Journal of Consulting and Clinical Psychology. 1993, 61(1), 147-155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. HERETIK, A., HERETIK, A., NOVOTNÝ, V., PEČEŇÁK, J., RITOMSKÝ, A. EPID: epidemiológia depresie na Slovensku. 1. vyd. Nové Zámky: Psychoprof, 2003. 200 s.
    9. HLADKÝ, A., ŽÍDKOVÁ, Z. Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1999. 78 s.
    10. HODÁČOVÁ, L. et.al. Rozdíly ve vnímání pracovní psychické zátěže u vybraných profesí. Lékařské zprávy LF UK v Hradci Králové. 2007, 52(2), 93-103.
    11. INTERNATIONAL WELLBEING GROUP. Personal Wellbeing Index [online]. 2006. [cit. 2009-08-20]. Dostupné z: http://www.deakin.edu.au/research/acqol/instruments/wellbeing_index.htm.
    12. KOŘÍNKOVÁ, V. Možnosti diagnostiky a liečby depresie v ambulancii praktického lekára. Via Practica. 2005, 2(10), 412 - 416.
    13. KROENKE, W., SPITZER, R. L. PHG 9 - Patient Health Questionnaire 9. Journal of Psychiatric Practice. 2001, 7(1), 5-9.
    14. McKNIGHT, J. D., GLASS, D. C. Perceptions of control, burnout, and depressive symptomatology: a replication and extension. Journal of Consulting and Clinical Psychology. 1995, 63(3), 490-494. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. MEISTEROV DOTAZNÍK [online]. 2009. [cit. 2011-09-09]. Dostupné z: http://209.85.129.132/search?q=cache:cUuyXlwcGS0J:www.psvz.cz/zidkova/doc/meisteruv_dotaznik->.
    16. PAUKNEROVÁ, D. Psychologie pro ekonomy a manažery. 2. přepr. a akt. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 256 s.
    17. ŠKODOVÁ, Z., BÁNOVČINOVÁ, Ľ. Osobnostné prediktory syndrómu vyhorenia u študentov pomáhajúcich profesií. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2011, 2(4), 288-294.
    18. ŽÍDKOVÁ, Z. Využití dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci. České pracovní lékařství. 2002, 3, 69-72.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah